Vrbové dřevo se stopovými zbytky polychromie. Socha bódhisattvy stojícího na lotosu je vyřezána z jednoho kusu dřeva (s výjimkou později doplněných rukou). Angulární tvář, trojúhelník obočí nad kořenem širokého nosu s výrazným chřípím a pravidelná řezba vlasů vyčesaných do vrkoče za vysokou čelenkou s kruhovým diadémem a hlavně celková robustnost a masivnost sochy odkazují k jejímu vzniku v období dynastie Jüan. Tomu odpovídá také stav sochy, rozbrázděné hlubokými vertikálními trhlinami a drobnějšími prasklinami. Bódhisattva má odhalenou hruď s ozdobným uzlem na prsou. Je oděn v dvojvrstevné suknici s hlubokými, měkce modelovanými přirozenými záhyby s rozevlátými cípy, která splývá od levého ramene jako mnišské roucho a kolem boků není připevněna tzv. bráhmanskou šerpou, jež byla pro lehký oděv bódhisattvů typická. Figura je pevně uchycena v podstavci z dvouvrstevného lotosového květu a navzdory svému stáří není fragilní. Na zádech se nacházejí dva duté otvory, kam se vkládaly konsekrační relikvie a zápisy.