Barvy na plátně. Mandaly jsou spojené s ňingmapovskou praxí podle postavy Padmasambhavy, indického mistra a mága 8. století, který v Tibetu postavil první buddhistický klášter v Samjä. Zároveň je tato praxe i součástí gelugpovských obřadů a souvisí s bódhisattvou Avalókitéšvarou, jehož jedenáctihlavá podoba je zobrazena ve spodní části thangky. Centrální mandala má ve svém středu lotos se čtyřmi dákiními a osmi božstvy na okvětních plátcích lotosu. Ve čtyřech branách paláce stojí hrozivé božstvo. Ve vnějším kruhu mandaly se odehrává v osmi polích obřad na pohřebišti nad zbytky lidských těl, který provádí ňingmapovský lama. Dvě horní mandaly mají na okvětních plátcích lotosu uvnitř paláce postavy ňingmapovských lamů, dvě dolní mandaly kombinují postavy lamů s nahými dákiními. Uprostřed každé mandaly je laskavé tříhlavé božstvo se třemi páry rukou.