Tisk z dřevěných desek na hedvábí.
1) Bohyně Sumukhí cválající v mracích na divokém oslu. V pravé ruce drží žerď praporce, nalevo zrcadlo. Sumukhí je jedna z pěti ochranných vil tibetských hor. Z horního lemu thangky shlíží guru Padmasambhava, ádibuddha Vadžradraha a bůh deště Vadžrapání. Dolní polovinu thangky zaplňují obětiny, jež jsou božstvům věnovány.
2) Bílá Tára spočívající v plném lotosovém sedu na květu lotosu. Pravou ruku má spuštěnou dolů v gestu plnění přání (abhajamudra) a levé ruce svírá lotos. Podobně jako jiní bódhisattvové má další oko uprostřed čela a po jednom oku na každé dlani a chodidlu. Bílá Tara, v sanskr. Sita Tara, je uctívána jako matka všech Buddhů a ztělesnění mateřské stránky soucitu. Její bílá barva je symbolem čistoty, neposkvrněné pravdy Dharmy a dokonale čisté moudrosti.
3) Ústředním motivem je buddha budoucnosti Maitréja zobrazený v sedě s chodidly položenými na podstavci, který naznačuje, že jeho čas teprve nadejde. Ruce drží v gestu roztáčení kola nauky (dharmačakrapravartana). V horní části thangky je ještě znovu opakován motiv Maitréji, trůn, který má jako buddha budoucnosti zapůjčený, je však vynechán. Uprostřed je Buddha na lotosovém trůnu s gestem dotýkání se země a almužní nádobou, po stranách je obklopen učenci Šáriputrou a Maudgaljájanou. Trojici v horním rohu doplňuje transcendetní buddha Amitájus s rukama složenýma v klíně, na nichž stojí lahvice s nektarem nesmrtelnosti. V dolní části obrazu je pak jeden z dřívějších buddhů Višvabhudž s charakteristickým držením rukou představujícím roztáčení kola nauky. Dole uprostřed je Jamántaka s démonskou tváří stojící na ukořistěném Jámově býku. V jedné ruce drží hůl (danda) zakounčenou lebkou, v druhé misku z lebky. Hůl symbolizuje panovnickou moc trestat. Zpodobněn je se svou partnerkou Vidjádharou. Posledním zobrazeným je reformátor Conghapa, jehož typickými atributy jsou plamenný meč a kniha.