Giovanni Battista Tiepolo (1696 - 1770)

Giovanni Battista Tiepolo nebo také Giambattista Tiepolo, byl jedním z nejvýznamnějších benátských malířů pozdního baroka. Základnímu malířskému vzdělání se mu dostalo u Gregoriho Lazzariniho a Sebastiana Ricciho. V jeho díle však lze rozpoznat další též vlivy dalších významných malířů, jmenovitě Giovanni Battisty Piazzettiho, Paola Veroneseho, Tintoretta, Jacopa Bassana či Tiziana. Umělec pracoval především v italských Benátkách a Bergamu, později se přesunul do německého Würzburgu, kde se podílel na výzdobě biskupské rezidence. Od roku 1750 je Tiepolo jedním z nejvýznamnějších a nejůspěšnějších malířů v celé Evropě. Ke konci života se na přání španělského krále Karla III. přemístil do Madridu, kde také zemřel. Jeho malby jsou typické světlými, jasnými a teplými barvami. Tiepolovým dílem vrcholí barokní malířský iluzionismus, patrný především na monumentální freskové výzdobě. Tiepolo měl smysl pro perspektivu a dokonalé ztvárnění architektonických prvků, které často kombinoval s krajinou. Malby bývají zakončeny atmosférickým oblačným nebem s bohatou figurální stafáží. Postavy jsou dobře modelované a anatomicky propracované, včetně neobvyklých a zajímavých zkratek. Jeho tahy štětce jsou lehké, expresivní, ale vždy přesné. Tento nově objevený obraz zobrazující Hagar a jejího syna Izmaela je bezpochyby významným dílem autora. Časově ho lze zařadit do období let 1730 - 1732 a je z něj patrné, proč měla Tiepolova díla na další malíře 18.století tak velký vliv. Využil zde své zkušenosti s figurální kompozicí, specifickým podáním světla a barev a zkombinoval je umně s předlohami Giovanniho Battisty Piazzeta. Vznikla tak neobvyklá kompozice, ve které Tiepolo vynechává jak okolní krajinu, tak nad scénou se vznášejícího anděla, aby dal vyniknout oběma hlavním postavám zobrazeného námětu. Výraz ve tváři obou postav - matky zužované strachem o život svého jediného dítěte a jejího syna, kterému bezprostředně hrozí smrt vysílením a žízní - je vypjatý a plný emocí. Tento obraz je zřejmě první verzí obrazu většího se stejným námětem, který Tiepolo vytvořil v roce 1732. Ten se dnes nachází ve Scuola Grande di San Rocco v Benátkách. (expertiza: Dario Succi, Gorizia)