Hendrik Frans van Lint byl především malířem krajin a městskch vedut. Patřil ke skupině vlámských a holandských malířů působících v Římě. V první polovině 18. století zde platil za jednoho z předních umělců. K jeho mecenášům patřily staré římské aristokratické rodiny ale i evropští cestovatelé. Jeho tvorbu ovlivnil Claude Lorrain, jehož malby studoval v mnohých římských sbírkách. Stejně jako zmíněný umělec, i van Lint kladl ve svých kompozicích velký důraz na zobrazení stromů. Jeho široce pojatá prostranství jsou naplněna klidem a vyzývají ke kontemplaci. Barevná paleta je tvořena především světlými jasnými tóny.
Na prvním obraze je rovinatá krajina s dominantním stromem po levé straně a s hradem po straně pravé. Jeho středem se táhne cesta z města, po které kráčí skupiny osob různých společenských vrstev. Na protějším břehu řeky se rozkládají další města a pohoří, lehce se ztrácející na horizontu. Druhý obraz v podobném vyznění zobrazuje opět krajinu s řekou s výraznými meandry a splavem. Na cestě se nachází figurální stafáž v podobě skupiny osob s dítětem a psem. Zpoza rohu přichází pasáček s kozami a jedna postava sedí osamocena u řeky. V pozadí je vyobrazen chrám a celý výjev je rámován vysokými stromy.