Carel I Van Mander (1548–1606)

Olej na dubovém dřevě. Znalecký posudek: Dr. Klaus Ertz, Lingen. Karel van Mander byl významný nizozemský malíř, vyučil se u Lukáše de Heere v Gentu. Byl též překladatelem a básníkem, sepsal cenný slovník malířů až do své doby. Mezi léty 1573 až 1577 pobýval v Římě, kde se poznal s Bartholomeem Sprangerem, následně se roku 1583 přestěhoval do Haarlemu, kde spolu s Hendrikem Goltziem a Corneliem Corneliszem založili malířskou školu. Karel van Mander své početné žáky, mezi nimiž byl například i Frans Hals, seznamoval s italským manýrismem, který se možná i touto cestou dostal ke dvoru Rudolfa II. v Praze. Od roku 1604 žil Mander v Amsterdamu. Malba zobrazuje mnohafigurální kompozici expresivního směru a zemitých tónů. Scéna se odehrává v přírodě, vidíme stromy, keře a architekturu, reprezentovanou kamennou branou, kterou zdobí hlava lva a dvě figury andělů. Na pozadí je naznačena veduta města a vrcholky hor.