Malba na pergamenu.
Tento obraz byl inspirován grafickým listem z roku 1634
známého francouzského kreslíře a rytce Jacquese Callota.
Tvořil díla hlavně v protiválečném duchu, což dokazuje například
cyklus Hrůzy války. Vynikal pozorovacím talentem a nespoutanou
povahou. V letech 1608–1622 pobýval v Itálii, kde zachycoval
život lidí na okraji společnosti.
Pokušení sv. Antonína bylo vždy oblíbeným námětem, neboť
dávalo příležitost vypořádat se s roztodivnými pekelnými
bytostmi a démony. Hlavním písemným zdrojem je mimo jiné
Vita Antonii od Athanasia z Alexandrie (kolem 300–373).
Podle tradice byl svatý Antonín v pokušení falešnou představou
rodinného tepla, vizí sexuálních potěšení a bohatství – vším,
co není v souladu s asketickým způsobem života. Když tyto
svody na člověka nefungovaly, poslal Satan své démony, aby mu
způsobili nesnesitelné utrpení.
Mezi nejznámější díla s tímto námětem patří triptych Hieronyma
Bosche (1450–1516), nyní v Národním muzeu antického umění
v Lisabonu, a tzv. Isenheimský oltář Matthiase Grünewalda
(1470–1528) v Musée Unterlinden v Colmaru.