Josef Matěj Navrátil (1798-1865)

Josef Matěj Navrátil se vyučil nejprve u svého otce jako malíř pokojů a poté, co vystudoval pražskou Akademii, stal se z něj malíř-dekoratér. Navštívil Švýcarsko, Belgii, Francii, Itálii a Německo. Pravidelně se navracel do Alp, které ho inspirovaly k mnohým realizacím. Některé nástěnné malby z tohoto raného období bychom nalezli například na Pražském hradě nebo Poštovním muzeu, mimo Prahu pak na zámku v Liběchově, Ploskovicích, Zákupech a Jirnech. V roce 1850 se Navrátil stal předsedou Jednoty výtvarných umělců. O několik let později na následky cévní mozkové příhody ochrnul, díky čemuž musel opustit aktivní uměleckou scénu a dožil v chudobě. Po smrti upadl v zapomnění a znovu objeven byl až roku 1909 na souborné výstavě v Rudolfinu. Navrátil je znám především díky svým krajinám, zátiším, figurálním malbám a skicám k těmto námětům. Ve svých malbách kladl důraz na světelnost a vystižení atmosféry. Barevná paleta je plná života a nánosy místy pastózní. V jeho tvorbě se mísí různé styly, v práci s barvou navazuje na pastelové rokoko, ale v mnohých skicách se dostal až na pokraj impresionismu. Námětem tohoto obrazu je horská krajina s vodní hladinou a rybáři při práci. Barevnost je jednotná a harmonizující. Pozadí je provedeno rychlými nenásilnými tahy, které dávají vyniknout ústřednímu motivu, obzvláště je pak zdůrazněno bíle provedení plachet. Obraz je signován v pravém dolním rohu. Obdobná kvašová kresba ve stejném formátu je ve sbírce Moravské galerie v Brně.