Paolo Farinati byl italský malíř manýristického stylu působící převážně v rodné Veroně, dále pak v Mantově, ale také Benátkách. Byl současníkem dalšího významného umělce z Verony Paola Veroneseho. Byl ovlivněn také Giuliem Romanem a v Mantově provedl svou první významnější realizaci – oltář pro dóm v Mantově. Samotný Vasari oceňoval jeho obsáhlé kompozice a dobře zvládnutou kresbu. Jeho díla se nacházejí nejen v Benátkách, Veroně a Padově, ale také dalších městech, které sousedily s benátským územím. Neustále se snažil rozvíjet své malířské umění a od kresebného vyjádření přecházel pomalu k odvážnějším a větším realizacím a pracím s drapérií. Farinati si vedl podrobný deník, který průběžně ilustroval svými kresbami.
Zde představená malba zobrazuje typické ikonografické téma svaté rodiny s malým Janem Křtitelem a jeho matkou, svatou Alžbětou. Panna Marie s líbeznou tváří a mateřským pohledem měkce chová v náruči malého rozverného Ježíše, který pohledem směřuje k malému Janu Křtiteli. Ten spokojeně nahý pospává na polštáři na zemi. Po Mariině levici se nachází svatý Josef, a po pravici svatá Alžběta s knihou. Pohledy obou zúčastněných směřují ke Kristu. Pozadí scény je vyvedeno v tmavých tónech, ale figury, obzvláště pak Panna Marie, mají jemné narůžovělé inkarnáty, které vystupují do popředí.