Abraham Van Diepenbeeck (1596-1675) - připsáno

Van Diepenbeeck po absolvování klasického studia nastoupil jako žák a asistent u Petra Paula Rubense. S velkou dovedností a energií zpracovával mytologická a historická témata, ale stejně tak i portréty. V roce 1629 odešel do Antverp a zprvu se věnoval malbě na sklo. Mezi jeho realizace tam patří například Skutky milosrdenství na okenní tabulce v místní katedrále, či scény ze Života sv. Pavla v kostele u dominikánů. Byl velmi zdatným koloristou a roku 1638 byl přijat do cechu malířů a následně se v roce 1641 stal ředitelem Akademie. Po návštěvě Itálie se začal věnovat převážně malbě olejem a ilustracím. Na tomto vyobrazení umělec představuje svatou rodinu spolu s malým Janem Křtitelem a beránkem, symbolem oběti Ježíše Krista. Panna Marie má již odrostlejšího Ježíše položeného na klíně, ten obrací svůj zrak k Janu Křtiteli, který k němu vztahuje dětskou ručku. Josef oblečený v typickém hnědavém oděvu je opřený o hůl a významně vyhlíží směrem k divákovi a tím ho zapojuje do daného okamžiku.