Tento vlámský malíř a kreslíř, který strávil většinu své kariéry v Německu, pochází ze známé a rozsáhlé dynastie malířů van Valckenborchových, kteří se specializovali především na zobrazování krajin. Gillis však dával přednost mnohafigurálním kompozicím plným vířících postav a zdánlivého chaosu, tematicky zaměřené především na historické či mytologické scény. Prvního formálního vzdělání se mu dostalo v Antverpách pravděpodobně od jeho bratra Frederika. Jeho známá tvorba čítající v tuto chvíli na čtyři desítky děl mu byla připsána na základě těch několika málo signovaných a datovaných obrazů. Biblické a mytologické scény, stejně tak jako protagonisty řeckých a římských bájí vždy umisťoval do komponované krajiny. Typická jsou pro něj velká podlouhlá plátna. Častokrát se navracel k tématu slavnosti bohů, přičemž jedna z nejznámějších maleb se nachází ve sbírce hraběte Schönborn-Wiesentheita v Pommersfeldenu. Ve své tvorbě se inspiroval také Pražskou školou a zejména pak díly Bartolomea Sprangera.
Tato konkrétní scéna zobrazuje svatbu krále Pelea s mořskou nymfou Thetis. Na tuto událost byli pozváni všichni bohové kromě bohyně sváru Eris. Ta se mezi hosty přesto dostala a přinesla sebou proslulé jablko sváru. Výsledkem byl Parisův soud a následně Trojská válka. Motiv sváru mezi bohyněmi i s nerozhodným Parisem je patrný v pozadí výjevu. Tímto tématem se zabývalo mnoho Gillisových současníků jako například Hans Rottenhammer, Hendrick de Clerck, Joachim Wtewael, van Balen nebo Rubens.
Barevná verze tohoto obrazu se vydražila v roce 2013 v aukčním domě Lempertz za 79.300 EUR.