Zbroj sestává z třicetiplátové přílby kabutó ve stylu Akoda nari s lemováním okrajů plátů zlaceným bronzem, nýty ko boši, rodovým znakem kamon na fukigaeši, maedate ve formě půlměsíce, s dekorativním střapcem agemaki z očka kasa džiruši no kan, obličejovou maskou menpó ve stylu me no šita bó, s ochranou krku tare, pancéřový límec tvořen torzovanými kroužky v kombinaci s brigantinou kikkó, velké nárameníky ó sode, pancéřové rukávy Šino kote s hustým pletením, černě lakovaný kyrys tatehagi go mai dó se sašimono gatari a dekorativním střapcem agemaki, stehenní ochrany kusazuri šněrované sugake rozděleny do devíti proudů, haidate z železných šupin spojených kroužkováním v dekoru želvího krunýře, Šino suneate. Zbroj je šněrována stylem sugake, má zlacené, jemně ryté dekorativní kování fukurin, parciálně puncované vzorem rybích jiker. S původní transportní a instalační bednou joroi zucu.
Hodnocení Tokubecu kičó (výjmečně drahocenná) Společnosti na studium a ochranu japonských zbrojí a přileb, posudek č.967 vystavený 20.3.1983.
Takto staré zbroje se vyskytují jen velice vzácně, obzvláště pak signované. Rodina Mjóčin pak náleží mezi nejslavnější výrobce japonských zbrojí vůbec. To vysvětluje vysoké hodnocení japonským posudkem.