Ferrarská škola se rozvinula ve 2. polovině 15. století za podpory vévodů d’ Este. Charakteristické pro umělce tohoto směru jsou zářivé barvy, ostrá kresba, osvětlení zdůrazňující plastičnost tvarů a užití antických reálií. Mezi přední představitele patřili například Cosimo Tura či Lorenzo Costa a v 16. století pak Nicola Pisano, Dosso Dossi a mnozí další.
Obraz znázorňuje malého Krista v náručí dvou andělů, kteří ho směřují k Panně Marii. Ta na něho spolu se sv. Josefem shlíží láskyplným pohledem. Scénu doplňuje andělský chór hrající na různé nástroje a dva světci, patrně sv. Jeroným a sv. Kryštof, kteří celý výjev po stranách lemují. Postavy jsou umístěny mezi ruinami stavení, skrze jehož okna se naskýtá pohled do okolní krajiny a na blízké město, pravděpodobně Betlém. Barevnost je zářivá, s ostrými liniemi, které jsou obzvláště zdůrazněny u zpracování drapérie. Malba je zasazena do výrazného zlaceného řezaného rámu.