Tuš a barvy na papíře. Rámováno.
Nápis a signatura: „Ven ze soutěsky. Na jaře roku „ting-chaj" podle stylu sungských malířů, Paj Süe-š'."
Pozitivní pečeť: Süe-š'.
Negativní pečeť: Ceng-žuej.
Velkolepá krajina s výborně zvládnutou kompozicí, provedená poměrně jemnými tahy a v poutavém barevném ladění. Paj Süe-š', původním jménem Paj Ceng-žuej, se narodil a žil v Pekingu. Byl z prostých poměrů, malovat se učil soukromě, v Palácovém muzeu kopíroval krajiny songských mistrů, v roce 1933 vstoupil do slavné Jezerní společnosti. Od svých dvaceti let pořádal s dalšími krajináři výstavy, v roce 1947 měl první samostatnou výstavu v Sunjatsenově parku. Postupně se prosazoval v uměleckých kruzích, po založení ČLR se nevyhnutelně přiklonil k realistickému trendu, od 1953 vyučoval na střední škole výtvarnou výchovu, od 1964 přednášel na Ústřední uměleckoprůmyslové akademii. Za Kulturní revoluce nemohl tvořit, od roku 1970-1972 byl nasazen do pracovního tábora v provincii Chepej. V druhé polovině roku 1972 byl povolán na výzdobu vládních budov v Pekingu, v roce 1973, 1977 a 1980 byl vyslán na studijní cestu do Kuejlinu, takže vytvořil řadu obrazů krajiny podél řeky Li. V roce 1975 se krátce vrátil na Ústřední uměleckoprůmyslovou akademii, ale téhož roku byl poslán do vzorové komuny Ta-čaj v Šan-si, kde měl zachytit vzorový život a vykonával i fyzickou práci. K malbě se plně vrátil rokem 1977 a zůstal velmi činný. Osmdesátá a devadesátá léta byla jeho nejúspěšnějším obdobím, vystavoval na prestižních výstavách v Číně, byl opětovně vyznamenán, 1980 měl samostatnou výstavu v Tokiu, vystavoval několikrát v Hongkongu, kde vyšlo specializované číslo Orientations o něm, vystavoval také v USA (1986), na Taiwanu (1988) a v Singapuru a opět Japonsku (obojí 1989). Paj Süe-š' vytvořil vlastní školu krajinomalby, nejkrásnější čínské hory znal z vlastních cest. Jeho malby zdobí řadu oficiálních interiérů v Pekingu.